Óm mani padmé húm

Šest osvobozujících činů - paramitá

První  čin: Štědrost

Štědrost otevírá každou situaci. Proč je štědrost tak důležitá? Protože pokud nedá nikdo nic ze sebe, nestane se nic smysluplného . Za Buddhových časů byla štědrost jednodušší než dnes.  Ten, kdo byl tehdy štědrý, většinou zajišťoval druhým dostatek jídla, což bylo otázkou přežití. To znamená, že vyjádření štědrosti bylo často zaměřeno na materiální věci. To však jen  již neplatí. Ve vyspělejších zemích trpí lidé sice hlady, ale většina trpí nedostatkem duševního klidu. Zatímco vnějších problémů ubývá, lidé si kvůli nedostatku jasného myšlení vytvářejí problémy vnitřní,  začínají se cítit osaměle a nejistě. Ve  světě, kde je materiálních věcí dostatek, souvisí štědrost více s pocity. To znamená sdílet s druhými vlastní sílu, radost a lásku z nadosobní úrovně, kterou již nemůžeme ztratit. Když někdo dobře medituje a pronikne do nepodmíněných stavů mysli, může ostatním předat neomezené množství všeho dobrého. Šířit vlastní jistotu je ten nejskvělejší dar. Dáváme bytostem vlastní jiskru a víme, že si auto nebo slávu nemůžeme vzít s sebou do hrobu. Přesto ve chvíli smrti vše neztrácíme. Vlastnosti rozvinuté v minulých životech se jednoduše projevují v následujících a žádné jiné bohatství není předáváno z jedné existence do druhé příměji než energie plná radosti. Jak již bylo zmíněno, nejlepším a jediným trvalým bohatstvím, které člověk může dát ostatním, je vhled do jejich vlastní nepodmíněné podstaty Zároveň je samozřejmě stejně důležité dělit se s lidmi i o materiální  věci, pracovat ve prospěch nejen svůj, ale i ostatních.­

Druhý čin : Mravnost

Ohledně mravnosti stanovil mimo jiné Budha deset pravidel, které je schopen dodržovat každý člověk a které doplňují všeobecná pravidla respektovaná společností, ve které žijeme. Je jich deset a týkají se těla, řeči a mysli. První tří týkající se těla jsou – nekrást, nezabíjet a vyvarovat se špatného sexuálního chování.Druhé tři se týkají řeči a zní – nelhat, nepomlouvat, nemluvit hrubě a netlachat a poslední,které pácháme myslí jsou chtivost, zlovůle a nesprávný názor.

Třetí čin: Trpělivost

 Potřebujeme ji proto, abychom neztratili dobrou energii, kterou jsme již nashromáždili při práci. Jak  ji můžeme ztratit? Skrze hněv. Hněv je luxus, který si mysl nemůže dovolit. Dobré otisky nashromážděné v mysli za-nespočet životů  mohou být zničeny za nepatrný zlomek času působením horkého nebo chladného hněvu. Buddha řekl. že vyhnout se hněvu je to nejobtížnější, ale také je to nejkrásnější a předal mnoho rad, jak tohoto cíle dosáhnout, která je dnes velice užitečná. Užitečné je  vcítit se do situace toho, kdo vytváří špatnou karmu, vědět, že se to obrátí proti němu a uvědomit si pomíjivost a podmíněnost podstaty. Je dobré uvědomit si, jaké by bylo strašné s někým se pohádat a pak ho již nikdy nevidět. Výborná metoda na odčinění a někdy i předejetí hněvu je meditace na milující laskavost. Další metodou je i ta, vyhnout se konfliktním situací a lidem, kteří v nás vyvolávají hněv do té doby, než ho potlačíme. Důležité je  mít i trpělivost sám se sebou, se svými problémy a přistupovat trpělivě nejen k ostatním ale i k sobě, což je pro někoho stejně obtížné.                                                                                                                                                

Čtvrtý čin: Úsilí někdy nazývané ráznost

Nyní následuje  úsilí. Bez toho nedosáhneme svého cíle. Někdy nám jde něco z lehka,  radostně a ta­k nás to velmi baví. Máme úspěchy v Dharmě, v práci….a jsme spokojení. Někdy se ale výsledky tak lehce nedostaví a zde se úsilí změní v ráznost, kdy se k němu musíme přinutit abychom dosáhli kýženého cíle.

Pátý čin: Meditace

Předchozí čtyři body by měly být jasné každému. Kdokoliv chce dát životu sílu a význam, musí myslet na druhé. To jde nejlépe skrze štědrost těla, řeči a mysli. Potřebujeme nasměrovat energii vyrůstající z takto motivovaných myšlenek, slova činů a vyloučit hněv, který ničí všechna dobrá semínka, jež byla zaseta. Ale proč meditace? Protože stavy, kterých příležitostně dosahujeme, nemůžeme udržet silou vůle. Nechtěné emoce se skrývají v temných koutech našeho vědomí a mohou nás přimět dělat říkat nebo věci, kterým bychom se raději vyhnuti. Zde nám dává  meditace zklidňování a udržování mysli a zároveň nabýváme zkušenosti a rozvíjíme naše obzory..

Šestý čin: Moudrost

První čtyři činy, o kterých jsme se již zmínili, patří hlavně mezi laskavé skutky, které naplňují mysl dobrými otisky. Samy o sobě nejdou dále. Co je činí osvobozujícími nebo "překračujícími" paramitámi je šestý bod,  moudrost, kterou Buddha předal. Vcelku to znamená pochopení šestnácti úrovní "prázdna" nebo vzájemně závislého vznikání všech jevů, vnějších a vnitřních, což je obsahem mnoha těžkých knih. Krátce se to dá vyjádřit jako pochopení toho, že konat dobro je přirozené. Protože subjekt, objekt i činnost jsou části té samé jednoty. Podmiňují se navzájem a sdílejí stejný prostor, zatímco není žádné trvalé ego nebo já, které by bylo možné nalézt v nich nebo kdekoliv jinde. Tento vhled nás přivádí k realizaci toho, že všechny bytosti si přejí štěstí a budeme jednat tak, abychom jim přinesli trvalý užitek.