Proč jsem šťastný?

     Před nedávnem mi jeden z lidí, se kterými se občas potkávám, položil otázku : "Proč jsi šťastný ?"  A pak ji ještě rozvinul : " Co tě dělá tak šťastným ?"  Protože odpověď se nedá odbýt jednou nebo dvěma větami, zabralo mi dost času vysvětlit mu, proč tomu tak je . . .  O celé odpovědi je dnes i malé zamyšlení.

      Jsem šťastný z několika důvodů, z nichž jeden je ten, že pomáhám ostatním bytostem. Je pro mne velké štěstí vidět někoho, kdo trpěl a komu jsem pomohl, šťastného. Nikdy mi nebylo lhostejné to, jak se mají lidé, které znám nebo které vidím třeba jen poprvé a naposled. Buddhovo učení mi pomohlo dívat se na všechny bytosti jako sobě rovné, naučilo mě, jak jim i sobě účinně pomáhat snášet strast a jít za štěstím. Samozřejmě můj cíl a jejich může být rozdílný, ale to není vůbec na škodu, ba naopak. Čím více pracuji na odstraňování vlastních chyb, čím více se blížím k cíli, tím  mohu udělat okolo sebe více šťastnějších bytostí. Třeba jen tím, že zmenším riziko toho, že bych jim ublížil. Vždyť nepůsobit zbytečnou bolest /fyzickou, duševní/ druhým je také jeden ze způsobů, jak je činit šťastným. Pokud mi ještě zdravotní, ekonomické a další podmínky umožní pomáhat aktivně - o to jsem šťastnější. Pokud ne - spokojím se tím, že neubližuji.

     Jsem také šťastný proto, že mám přítelkyni, která je milá, vstřícná, laskavá a velmi hodná. I když sama nevyznává Dharmu jako já, je naprosto tolerantní, otevřená diskusi a nijak "mou víru" nekamenuje a nepovažuje mne ani mé žáky za výstřednost.  Čas, který společně trávíme, je ochotná bez výčitek přenechat někomu, kdo mne potřebuje víc. Někdy je to i má osoba, kdo má potřebu "okamžitě" o něčem rozjímat a mít chvilku pro sebe.     

     Zároveň jsem šťasten i proto, že mám žáky. Bylo mi velkou ctí stát se učitelem Dharmy a moci se rozdělit o to, co vím, s někým dalším. Je příjemné pozorovat úsilí a zaujetí dalších lidí, učit se vlastní vytrvalost na jejich drobných ústupcích i nedbalosti při cvičení, sdílet s nimi jejich radosti i strasti. Pomáhat jim i sobě na dlouhé cestě k dokonalosti. 

      Samozřejmě nesmím zapomenout také na ostatní přátele, kamarády a bytosti, které mě obklopují .  I když někdy tyto osoby přijímáme jako samozřejmost, vždy tomu tak není. Položme si ruku na srdce a řekněme upřímně, kolik z nás by bylo schopno odejít do bezdomoví a žít bez lidí a ostatních bytostí... Myslím, že velmi, velmi málo.

To byly důvody,  proč jsem šťastný. Pravděpodobně bych jich našel ještě pár, ale důvodem a příčinou mého nynějšího štěstí je to, že usilovně pracuji na svém očištění od negativních emocí a zároveň pomáhám ostatním.  I když díky pomíjivosti přijdu o přátele, žáky, přítelkyni - vždy tady bude to, co už jsem na sobě změnil. A pokud si budu dávat pozor, tak si to již udržím.

                                                                                    Přeji vám všem HODNĚ  ŠTĚSTÍ.     

                                                                                             autor Veny