Slovník Buddhismu Slovník Buddhismu Slovník Buddhismu Slovník Buddhismu Slovník Buddhismu Slovník Buddhismu Slovník Buddhismu Slovník Buddhismu


Slovníček je zaměřen na Théravádový směr Buddhismu, přidržuje se původních výkladů a původních termínů z pálijského jazyka. Sanskrtské termíny jsou zmíněny pouze pokud pro ně neexistuje příslušný ekvivalent v pálijském jazyce nebo pokud (významově) nejsou součástí Théravády.

Abbhána
Prominutí drobnějšího přestupku proti mnišské kázni; mohla je udělit jen skupina nejméně dvaceti mnichů.
Abháva
"Nebytí". Opak "bytí". Jako čisté nebytí vykládali Suttantikové prostor.
Abbhuta
Zázrak, provedený nadpřirozenou schopností. V zázracích vynikal např. mnich Moggallána.
Abhidhamma
Vyšší učení Buddhismu, vypracované na základě Buddhova učení a rozprav jeho učedníků. Jeden ze tří košů Buddhova učení, tvoří základ Buddhistické psychologie a logiky. Popisuje vesmír, různé druhy bytostí, stupně na cestě k osvícení, vyvrací mylné názory atd.
Abhidhamma - pitaka
"Koš scholastiky. Celkem sedm traktátů, které jsou součástí třetího koše pálijského kánonu Tipitaky. Koš vyššího učení. Postupně sestaven mezi 3. stoletím před n. l. a 3. stoletím n. l. Tento koš se dochoval v pálijském znění théravádinů.
Abhidhammika
Mnich, který se zaměřil na studium, výklad a kázání abhidhammy, třetího koše kánonu Tipitaka.
Abhidharmakóša
Sanskrtský název. Doslova "pokladnice scholastiky". Autorem je Vasubandhu Mladší, tento traktát vznikl v 5. století n. l. v Kašmíru. Představuje myšlenkový přechod mezi Hínajánou a Mahájánou.
Abhiňňa
Šest nadpřirozených znalostí, také viz. Iddhi, Iddhipáda.
První je schopnost létat prostorem, dotýkat se Slunce a Měsíce, zmnožit se do více těl, procházet zdmi a horami, pohroužit se do lůna Země jako do vody, kráčet po vodní hladině, nechat ze sebe sršet plameny a dým.
Druhá je schopnost nadpřirozeného sluchu (božský sluch), tj. schopnost naslouchat hlasům lidí a jiných bytostí na sebevětší vzdálenost.
Třetí je schopnost zjistit a poznat, co si myslí někdo jiný.
Čtvrtá je paměť na všechna svá předchozí zrození až do nejzašší minulosti se všemi podrobnostmi.
Pátá je znalost o úmrtích a znovuzrozeních všech bytostí (božský zrak), znalost o osudech každého jedince.
Šestá je poznání o čistotě ode všech vlastních poskvrnění. což je jistota dosažení osvobození.
Těmito schopnostmi jsou nadáni Buddhové, Arahanti, Bódhisattvové.
Prvních pět schopností mohou získat Jógíni či Tantričtí zasvěcenci.
Abhiňňája
Vyšší moudrost.
Áčarija
Duchovní Mistr, který vzdělává novice (Sámanéra) v nauce Dhammy. Novic si z nejstarších a nejmoudřejších mnichů (Bhikkhu) vybral, nebo mu byli stanoveni dva:
Učitele, jenž ho vedl v kázni, v zachovávání pravidel mnišského života v klášteře i na pouti a ve správném mnišském chování - Mistr praktik - Áčarija.
Učitele, jenž vedl žáka v nauce Dhammy - duchovní Mistr - Mistr teoretik.
Aččhara
Polobožské bytosti, nebeské víly tanečnice. Prohánějí se ovzduším (!) a před lidskými zraky je chrání kouzelné závoje, které mohou odložit, pokud se jim zalíbí některý muž.
Addhajóga
Stavení s jednotlivými celami, jeden z druhů mnišských obydlí.
Adhitthána
Rozhodnost, jedna z deseti dokonalostí (Párámí).
Adósa
Nezášť, druhý ze tří kořenů dobra.
Adžanta
Jeskynní klášter na sererovýchod od Bombaje, proslulý krásnými freskami. Malby vznikaly od 2. stol. před. n. l. do počátku 7. stol. n. l. V tomto jeskynním klášteře sídlil Asanga, zakladatel Vidžňánavády.
Agrajána
"Přední, pokročilý vůz", starší a velmi málo užívané označení pro Mahájánu.
Ákásánaňčájatana
Sféra nekonečnosti prostoru. Dosažitelná po dosáhnutí čtvrtého stupně pohroužení.
Ákiňčaňňájatana
Oblast ničeho, dosažitelná pokročilým stupněm koncentrace.
Akusala
Nedobré, neblahé, nepříznivé - z hlediska zákona kammy. Vše, co pochází ze tří kořenů zla (Akusalamúla).
Akusalamúla
Tři kořeny zla - chtíč (Lóbha), zášť (Dósa), nevědomost (Móha).
Alára Káláma
První duchovní mistr Gótamy (Buddhy před jeho probuzením). Jeho učení vedlo přes meditace a duchovní cvičení do sféry nicoty, do stavu neuvědomování si ničeho, do stavu absolutní abstrakce.
Alóbha
Nechtíč, první ze tří kořenů dobra.
Aluvihára
Jeskynní klášter na Srí Lance, kde se roku 29 před. n. l. konal čtvrtý koncil; zde byla poprvé zaznamenána písemně téměř celá Tipitaka na palmové listy.
Amata
1. Bezsmrtnost, stav nepodléhání zkáze, smrti a znovuzrozování; dosažení nibbány ještě během života, velké procitnutí.
2. Nápoj nesmrtelnosti.
Anágámí
"Nevracející se" (pravděpodobně myšleno zrození). Třetí stupeň svatosti, jsou odstraněny nejhrubší formy žádostivosti.
Překonal prvních pět pout, po smrti se naposledy zrodí v čistých sídlech (sféra čtvrté džhány - suddhávása), kde uskuteční úplné probuzení. Zcela vymýtil touhu po smyslném uspokojení.
Když se laický přívrženec stane Anágámí, vede život v celibátu.
Anágára
Jedinec, který opustil svůj domov "bezdomovec", aby se stal členem mnišské obce (Sanghy). Také může znamenat stav žebravého mnicha v bezdomoví.
Ánanda
Buddhův bratranec a pobočník, jeden z deseti výborných učedníků. Do obce byl přijat dva roky po Buddhově procitnutí. Měl vynikající paměť, celý druhý koš Tipitaky je založen na základě jeho vzpomínek. Byl Buddhovi nesmírně oddán. Věnoval se výuce mnišek (Bhikkhuní), za založení jejich řádu se přimlouval u Buddhy. Arahantem se stal až po Buddhově smrti.
Ánantarja
Pět velmi těžkých proviněnní. Krádež nebo ponoukání ke krádeži majetku mnišské obce, hanobení nauky a její popírání, ubližování mnichovi slovem nebo činem, vražda rodičů nebo mnicha, snaha o rozkol obce hlásáním bludů.
Anattá
Já.
Anátmaváda
"Nauka bez duše". Takto byl nazýván Buddhismus svými odpůrci.
Anattalakhanasutta
Sutta o znacích neosobitosti, o nedostatku vlastní podstaty, je součástí Samjutta-nikáji (druhý koš Tipitaky). Buddha zde hovoří o pěti složkách bytosti (khandha) a o všech tvrdí, že nejsou "já".
Anguttara-nikája
Čtvrtá část Sutta-pitaky. Jednotlivé Sutty jsou řazeny podle toho, o kolika jednotlivostech pojednávají, od jedné do jedenácti. (Ékanipáta hovoří o duchovnu v jeho stavech příznivých i škodlivých; Dukanipáta o dvou druzích hříchů, schopností a darů; Tikanipáta o proviněních těla, řeči a mysli; Čatukkanipáta o čtyřech nezbytných svátostech, o čtyřech složkách asketického života atd.; Paňčakanipáta o pěti vlastnostech správného žáka, o pěti zvláštních schopnostech Buddhových, o pěticích hříchů, neřestí, mrzutostí; Čhakkanipáta o všech šesterech, jež má mnich zachovávat, a jichž se vyvarovat; Sattakanipáta o sedmi klenotech buddhistické etiky, o sedmi druzích manželek atd.; Atthakanipáta o mnoha věcech, jež jsou po osmi; Navakanipáta pojednává o devíti stupních na mnichově cestě k arahanství; Dasakanipáta vykládá, jak Buddha odpovídá mnichu Upálimu na otázky o deseti příčinách rozkolu, o deseti Buddhových mocích, o deseti schopnostech vědomí, o deseti dokonalých očistách. Ékadasanipáta o podmínkách vstupu do nirvány, o nabývání vědomostí atd.
Anničam
Nestálé.
Anussati
"Usebrání", psychická cvičení, jež mají mnicha zbavit tří kořenů zla (akusalamúla). Jedná se o úvahu a meditaci o Buddhovi, o dhammě, o sangze, o mravní kázni (síla), o štědré dobročinnosti (dána), o božských bytostech (déva).
Anuttaram sammásambódhim
Nesrovnatelné nejvyšší osvícení.
Arahant
Jedinec, který dosáhl Probuzení. Také znamená "Svatý, Důstojný, Zcela oproštěný". Jsou odstraněny jemné formy žádostivosti. Zničil všech deset pout. Nehromadí novou kamnickou činnost. Byly zničeny všechny zárodky jeho reprodukce. Arahanti jsou také zvání "Asékhové", viz. Sékhové.
Spolu s Anágámí mohou Arahanti prožívat nibbánické štěstí nepřerušovaně po dobu až sedmi dnů ještě za svého života.
Arati
Mrzutost, jedna ze tří dcer Márových.
Arija atthangika magga
Ušlechtilá osmidílná stezka, jejíž praktikování přivede jedince k nibbáně.
Arúpadžhána
Bezpředmětová, abstraktní meditace. Začíná soustředěním (kasina) na malý předmět nebo pojem, který adept vidí, i když má oči zavřeny. Tuto představu povznese na vyšší abstraktní úroveň, čímž se pozvedá do sféry prostorového nekonečna (Ákásánaňčájatana). Další abstraktní meditací pozvedá se adept do sféry nekonečna vědomí (viňňánánaňčájatana), do sféry absolutní negace (Ákiňčaňňájatana) a do sféry ani vědomí ani nevědomí (N´éva saňňá n´ásaňňájatana). Kdo dospěl čtvrtého stupně abstraktní meditace, nabývá nadpřirozených schopností (Abhiňňa).
Arúpalóka
Oblast bez tvarů, nehmotná sféra, kam se rodí ti, kteří vyvinuli Arúpadžhánu (pohroužení, extáze).
Aryia-Pugala
Ušlechtilý následovník Buddhův. Rozlišuje se celkem osm druhů (sótapanna, sótapatti, sakadágámí, anágámí atd.).
Ásana
"Posed". Poloha, jakou adept zaujímá zejména při meditaci (Džhána).
Ásavá
Zákaly. Jsou čtyři druhy zákalů a to: smyslná touha (káma), dění (bhava), nesprávné názory (ditthi), nevědomost (avidždžá).
Attá
Trvalá duše, Buddha její existenci popíral.
Atthangasíla
Osm ctností a zachovávání zápovědí pro laiky (Upásaka), které zachovávali především ve sváteční dny, prvního a osmého dne každého čtrnáctidenního cyklu, ačkoli běžně dodržovali jen pět. Jsou to: neubližovat bytostem, nekrást, necizoložit, nelhat, neopíjet se. Další tři jsou: nejíst mimo stanovený čas, neúčastnit se tance, zpěvu, hudby, divadla a podobnýc kejklů (počítačové hry), neužívat květinových věnců, voňavek a vonných mastí.
Atthavimokkha
Osmero osvobození, osm následných stupňů meditace vedoucích k osvobození od všech lnutí a lpění tělesných i myšlenkových: 1. Vnímání tvarů vnitřních a vnějších (ve vlastním těle a mimo ně, v jejich poskvrněnosti a nečistotě tak, aby se potlačila touha po nich i příchylnost k nim). 2. Vnímání tvarů vnějších, tj. mimo vlastní tělo k posílení tohoto stavu rovnodušného nezájmu. 3. Vnímání krásna, nějakého krásného předmětu, ale bez touhy po něm. 4. Vstup do sféry nekonečného prostoru. 5. Vstup do sféry nekonečného vědomí. 6. Vstup do sféry nicoty. 7. Vstup do sféry ani vnímání ani nevnímání. 8. Zánik všeho vnímání a pociťování. První osvobození odpovídá prvnímu a druhému stupni osmi stupňů zkáznění smyslů. Druhé třetímu a čtvrtému. Čtvrté až sedmé osvobození jsou totožné se čtyřmi sférami bezpředmětové meditace.
Assadži
Učedník Buddhův, přidal se k Učiteli ještě před jeho probuzením.
Asubhabhávana
"Kontemplace." O deseti odporných představách, součást meditačních cvičení (Bhávana), v podstatě odpovídá deseti kontemplacím o rozkládající se mrtvole. Taktéž může být kontemplace o dvaatřiceti tělesných částech.
Avidždžá
Nevědomost. Neznalost čtyř ušlechtilých pravd, tří klenotů a zákona o odplatě za všechny činy. Kořen světského zla a utrpení.
Avjápáda
"Nezlomyslnost", laskavost a dobrá vůle, součást správného záměru.
Ayatana
Základna mysli. Rozlišuje se vnější (Bahira, předměty vnímané smysly - zvuk, objekt vůně, myšlenky jako vnější základna nebo předmět mysli) a vnitřní (Ajjhattika, šest vnitřních základen je našich pět smyslů - zrak, chuť, hmat, sluch, čich a mysl jako šestá).
Bhagavat
Označení, které se užívá jako titul. V překladu znamená "mudrc".
Bhava
Dění nebo také bytí a touha po bytí.
Bhavačakka
"Koleso bytí", koloběh světa, koloběh životů. V upanišádách je synonymní termín "brahmačakra".
Bhavana
"Vytváření". Soubor meditačních cvičení, které jsou dvojího typu:
1. směřují ke zklidnění ducha, k vnoru (samatha)
2. vedou k pochopení, k vhledu (vipassana)
Vnor je nezbytnou podmínkou vhledu.
Celkem existuje přes 40 cvičení vnoru, která začínají meditací (džhána) přes kontemplaci (samápatti) až k hlubokému soustředění (samádhi). Tato psychická cvičení se skládají z meditace o deseti celkově navzájem spjatých jednotlivinách (kasina), z kontemplace o deseti odpornostech (asubhabhávana), z deseti anussati, ze čtyř setrvání ve stavu brahma (brahmavihára), ze čtyř stupňů bezpředmětové meditace (arúpadžhána), z rozboru čtyř veleprvků (dhátuvavatthána) atd.
Jedná se o usilovnou duševní činnost, jíž se lze zbavit mylných názorů a nectností, například tří kořenů zla (akusalamúla).
Bhavanga
Typ vědomí, které je více pasívní, než aktivní, je podobné spánku beze snů a zážíváme jej v okamžiku početí a v okamžiku smrti. Plyne kupředu jako proud a nezůstává stejné po dva následující okamžiky. Toto vědomí pomíjí, když fyzikální nebo mentální objekt vstupuje do mysli např. v závislosti na zrakovém vědomí.
Bhavatanha
Lpění na existenci, touha po vzniku a bytí; jeden z druhů žádostivosti.
Bhávitam cittam
Cesta buddhistického kultivování mysli.
Bhikkha
Almužna.
Bhikkhu
Buddhistický mnich, který je vázán normami a předpisy (vzdal se světského života a odešel do bezdomoví) a je členem mnišské obce (sangha).
Bhikkhugatika
Buddhistický laik (Upasaka), který po nějakou dobu pobýval v klášteře mezi mnichy, aby nabyl duchovní rovnováhy a posílil se ve svém předsevzetí.
Bhikkhuní
Buddhistická mniška, která je rovněž jako mniši vázána normami a předpisy a je členkou mnišské obce.
Bhinnakilésa
Mnich prostý nepravostí či nepřístojností.
Bódhi
1. Strom - smokvoň, který chránil Buddhu během jeho zápasu o osvícení. Je posvátný, je považován za symbol osvícení a hodný uctívání.
2. "Procitnutí" - duchovně nejvýznamnější okamžik, kdy jedinec v důsledku svého správného a účinného výcviku (kráčením po ušlechtilé osmidílné stezce) náhle prozře a zbaví se nevědomosti. Podle hínajány se k procitnutí dospěje skrze čtyři stupně ušlechtilé cesty (arijamagga - tj. sótapanna, sótapatti, anagámí, arahant), zdokonalením sedmatřiceti věcí nutných k procitnutí (bódhipakkhikadhamma) a překonáním nevědomosti (avidždža) - tj. pochopením a uskutečněním čtyř ušlechtilých pravd. To znamená - zbavit se strastí. Jsou tři druhy procitnutí - do stavu posluchače (sávaka), do stavu buddhy samotáře (paččékabuddha) a do stavu dokonalého buddhy (sammásambuddha).
Bódhipakkhija dhamma
37 činitelů, kteří vedou k osvícení, celkem v sedmi skupinách. Bedlivost (vnitřní uvědomování), usilovná snaha, průvodiče či vektory, schopnosti, síly, součásti procitnutí, ušlechtilá osmidílná stezka.
Bódhirukkha
"Strom procitnutí", posvátná smokvoň, pod nímž asketa Gótama po devětačtyřiceti dnech hlubokého pohroužení dospěl velkého procitnutí (bódhi). Tento strom rozkázal podtít bengálský král Šašánka v 7. století.
Bódhisatta 
"Ten, kdo usiluje o dosažení buddhovství." ("Oddán moudrosti.") Tohoto chce dosáhnout skrze soucitění, tak, aby to bylo ku prospěchu všech bytostí. Existuje tzv. "světský" Bódhisatta, který přijal slib a "vznešený" Bódhisatta, který již vkročil na stezku vhledu. Také viz. "Sammá sambuddha".
Bódhisattou může být i Buddhista, který to vůbec netuší, stejně tak může být Bódhisattou i jedinec, který vyznává zcela jiné náboženství nebo filozofii.
Bódhisattva
Znamená: "Moudrost - bytost." Bytost, snažící se stát buddhou. Tento termín by se měl používat pouze pro ty, kteří jsou určeni, aby se stali nejvýše osvícenými. (všichni jsou potenciálními buddhy, ale kterákoli cesta, jenž vede k probuzení je ušlechtilá, protože buddha, který vykládá učení, pomáhá jedincům dospět v arahanty. Pro jedno období je jen jeden Sammá sambuddha. Není tudíž sobectví usilovat o arahantství, protože každý jedinec, který procitne, realizuje velké vítězství.)
Bodždžhanga
Sedmero součástí procitnutí (bódhi) - sebeuvědomování (sati), zvídavost v nauce (dhammappavičaja), usilovná snaha (virija), radost (píti), klid (passaddhi), soustředění (samádhi), rovnodušný nezájem (upekkha).
Božské dlení
Brahma - vihára. Stav mysli, naplněný dobrotivostí vůči všem bytostem, přání dobra a bezpečí, které je posíláno do všech směrů.
Brahmá
1. Zcela původně tajemná moc posvátného slova, později hinduistické vesmírné absolutno, nejzazší realita v protikladu k individuální duši (attan). Absolutní vědomí rozumem nepostižitelné a řečí nevyjádřitelné.
2. Nebeská bytost, která je neviditelná lidskému zraku. Obývá svět Brahmů (Bráhmaloka).
3. Pálijský ekvivalent pro Boha stvořitele (užívá se názvu Brahma-Sahampati), v hinduismu tzv. první z božské trojice Brahma - Višnu - Šiva. Tento Bůh podle starých textů, stvořil náš svět. I pro něj platí zákon Samsáry. I jeho život jakožto nejvyššího z bohů jednou skončí a zrodí se jako bytost kdekoli jinde ve světě.
Brahma-Sahampati
Bůh - stvořitel.
Brahma-vihára
1. Čtyři vznešené stavy - milující laskavost, soucit, spoluradost a rovnodušnost.
2. Božské dlení (setrvání v absolutnu) - stav mysli, naplněný dobrotivostí vůči všem bytostem, přání dobra a bezpečí, které je posíláno do všech směrů.
Bráhman
1. "Ten, kdo studuje védy." Termín, který se používá pro kastu kněží v Indii.
2. Příslušník nejvyššího hinduistického společenského stavu, kněží a duchovní inteligence, intelektuální elita hinduistické společnosti.
Buddha
1. Neboli "Probuzený", nejvyšší stupeň arahanství. Buddhové se objevují v minulosti i v budoucnosti. Buddhou se nemůže nikdo narodit, stane se jím pouze svým vlastním úsilím. Buddha je pálijské slovo, které se odvozuje od slova "budh" - probudit se (rozumět). Ten, kdo plně pochopil čtyři ušlechtilé pravdy a vzchopil se tak ze stavu nevědomosti, se nazývá Buddhou. Buddhové existují jako Sammá sambuddha nebo Paččéka buddha.
2. Posledním známým (25. Buddha - nemusí být zcela přesný počet, džinisté mají úplně stejný počet předchůdců před Mahávírou, v textech je pouze 6 buddhů před Buddhou - pozn. webmastera) plně probuzeným (Sammá sambuddha) Buddhou je Siddhattha Gótama, nazývaný též mnich z kmene Šákjů (Sákijamuni); ctihodný, vznešený (Bhagavant), Tathágata (Dokonalý), Učitel, zakladatel buddhismu. Žil podle théravádové tradice v letech 623 - 543 př. n. l. (také se uvádí v letech 564 - 484 př. n. l.).
Buddham saranam gaččhámi, dhammam saranam gaččhámi, sangham saranam gaččhámi
"Utíkám se k Buddhovi, utíkám se k držmu (pravdě), utíkám se k obci" - vyznání, jímž se člověk hlásí k Buddhismu.
Buddhismus
Pojmenován podle svého zakladatele, Siddhatthy Gótamy. Ojedinělý filozofický systém, jehož cílem je osvobodit tvory od utrpení tím, že se zničí samotná příčina. Ukončí se zrozování a smrt, ale jen pro toho, kdo si přeje tak učinit. Vzniknul v Indii, ve které je nyní cca 10% populace aktivními vyznavači tohoto náboženství. Podle různých zdrojů se snad rozšiřuje rychleji v západním světě nežli východním.
Základem tohoto učení jsou čtyři ušlechtilé pravdy.
Je rozdělen do několika směrů - nejznámější jsou Hínajána (Théraváda), Mahájána (Zen, klas. Mahájána), Vadžrajána. Pro každý z těchto směrů jsou základem čtyři ušlechtilé pravdy.
Říká se, že Buddhismus je jeden ze čtyř nejrozšířenějších duchovních proudů lidstva.
Čakkha
Vidění.
Čarijá-pitaka
"Způsoby chování" nebo také "Koš jednání". Součást Khuddaka-nikáji. Obsahuje třicetpět veršovaných příběhů, z nichž 34 čerpá z Džátak a ukazuje deset dokonalostí Buddhových v jeho minulých životech.
Časoprostor
Časoprostor, nebo také Čas a Prostor, je podle učení staroindických realistů ohromnou schránkou obsahující všechen vesmír se vším, co v něm je. Buddhisté popírají samotnou reálnost Času a Prostoru, protože podle jejich přesvědčení je skutečně reálné jen to, co má svou vlastní účinnost. A to Časoprostor nemá. Nelze jej oddělit od věcí a jevů, které v něm jsou a trvají v časově bodových okamžicích; nejsou to zvlášť vydělené entity. Lidé jsou schopni vyjímat si věci z jejich Časoprostoru, ale reálně to není nic jiného, než pouhá představa.
Čaturjóni
"Čtvero zrodů". Čtyři možnosti znovuzrození bytostí jsoucích v některém ze šesti stavů bytí (Gati).
1. Jako mládě (Džalábudža) - savci včetně lidí, ale jiní živočichové.
2. Jako vejce (Andadža) - ptáci a plazi.
3. Z vlhkosti a hnití (Sansédadža) - ryby, hmyz a červi.
4. Samovolnou přeměnou (Ópapátika), mocí kammy - bozi (Déva), hladoví duchové (Péta), pekelníci (Naraka, Niraja), bytosti nově stvořených vesmírů.
Čchan
Čínská škola mahájánská, vznikla v 6. - 7. století v Číně splynutím Bódhidharmova učení s taoismem. Rozšířila se do Japonska jako Zen. Název vznikl z termínu Dhjána - meditace.
Čitta
1. Významný laik (Upásaka) Buddhovy doby, představitel asi pětisetčlenné skupiny laiků.
2. "Mysl", přemýšlivý duch a vědomí. Souhrnné označení psychických procesů a projevů jak pojmových, tak i rozlišovacích. V mysli se soustřeďuje vědomí (Viňňána), což je šestý smyslový orgán upravující, řídící a koordinující činnost ostatních pěti. Skrze pět smyslů vnímá mysl vnější věci a jevy a těch pěti smyslů využívá jako svých nástrojů. Podle zásady okamžikovosti (Khanatta) se mysl v každém okamžiku stává jinou a tak se po řadě ztotožňuje s různými mentálními stavy.
Čittamátra
"Jen mysl". Názor, že ve vesmíru není nic jiného než mysl a že hmota, věci a jevy existují jen v myšlenkách. Je to základní koncepce Lankávatárasútry.
Dahara
Mladší mnich.
Dákiní
Démonky zrozené ve světě bohů a polobohů.
Dána
Dar, dobročinnost, štědrost v poskytování almužen, základní povinnost laiků. Jedna z dokonalostí a inspirace pro kontemplaci (anusati). Nejdůležitější ctnost k získání zásluh.
V Hínajáně je dobročinnost vůči mnichům brána jako účinný prostředek proti lakotě a sobectví.
Dasasíla
Desatero ctnostné kázně mnicha (bhikkhu). 1. Neubližovat bytostem. 2. Nekrást. 3. Nesouložit. 4. Nelhat. 5. Neopíjet se. 6. Nejíst mimo stanovený čas. (po poledni) 7. Nezúčastňovat se tance, zpěvu, hudby, divadla a podobných kejklů. 8. Neužívat květinových věnců, voňavek, vonných mastí, šperků a ozdob. 9. Nemít vysoké, široké a pohodlné lůžko. 10. Nepřijímat zlato, stříbro ani peníze.
Dasasissa
Deset nejlepších učedníků Buddhy, jejichž jména se často vyskytují v sutrách: 1. Mahákassapa (předsedal prvnímu koncilu), 2. Ánanda (Buddhův bratranec a pobočník), 3. Sáriputta (velmi moudrý), 4. Subhúti (hlásil prázdnotu všeho bytí), 5. Punna (šiřitel Dhammy), 6. Moggallána (vynikal svými 'zázračnými' schopnostmi), 7. Kaččájana (výborný v diskusích a ve výkladu nauky), 8. Aniruddha (ovládal božský zrak), 9. Upáli (výborný ve znalosti kázně a obřadů), 10. Ráhula (Buddhův syn, znalec ezoterických věd).
Déva
Božská bytost. Ve vesmíru je jich obrovské množství, obývají různé světy, rovněž podléhají zrození a smrti.
Je to jedna z možností znovuzrození každé bytosti. V pojetí buddhismu jsou to spíše polobozi nebo duchové. Obývají některé z nebes a mají příznivé vyhlídky na příští zrození. Za své dobré činy v minulých životech si zaslouží dlouhý a šťastný život, ale zároveň je to pro ně překážka na jejich cestě k osvobození.
Dévadúta
"Poslové boží" - v buddhismu jsou to nemoc, stáří a smrt. Připomínají člověku strastnost a pomíjivost všeho bytí, aby jej tak přivedli k cestě vedoucí k osvobození.
Dévaputta
1. viz. Mára.
2. Déva-putto - také znamená "Syn bohů".
Dévatá
Pozemské nebo nebeské božské bytosti, které jsou zpravidla neviditelné pro lidské oko.
Dhamma
"Pravda" nebo "Držmo". Buddhovo učení, morální a filozofický systém, který vykládá jedinečnou cestu k osvícení. Je založeno na zákonité platnosti příčinně podmíněného řetězce znovuzrozování v samsáře, určeného zákonem Kammy.
Dhammačakka
Koleso pravdy (dhammy). Symbol Buddhovy nauky. Bývá zobrazováno s osmi loukotěmi, které představují ušlechtilou osmidílnou stezku.
Dhammačakkhu
Duchovní zrak.
Dhammadhará
Držitelé Dhammy - mniši, kteří znají příslušné texty zpaměti.
Dhammadípa
Ostrov držma. Staré buddhistické pojmenování Srí Lanky, která je baštou hínajánské sthaviravády.
Dhammadúta
"Posel k hlásání Pravdy". Kazatel a misionář šířící nauku Dhammy v cizích krajích. Nejvýznamnější byl Mahinda a jeho sestra, Sanghamitta na Srí Lance a další. Buddhismus se do 13. století n. l. dostal až k Řekům (Antiochos) i do Egypta (Ptolemaios).
Dhammaňňána
Poznání a vědění vyplývající z pochopení nauky.
Dhammapada
Verše o Dhammě, část Khuddaka-Nikáji. Sbírka didaktických a filozofických dvojverší obrovského významu. Autor je neznámý.
Dhammasiri
"Malé naučení". Přehledná rukověť k Vinaja-Pitace od Khuddakasikkhy.
Dhuta
Doporučení pro mnichy, celkem 13 rad: - oblékat ušmudlané roucho, - oblékat se do všech tří částí roucha, - jíst jen pokrmy poskytnuté jako almužna, - žebrat dům od domu bez vybírání, - usedat k jídlu jen jednou, - používat jen svou vlastní jídelní misku, - nejíst více než jediné jídlo před polednem, - žít v lese, - pod stromem, - na širém prostranstvím nebo pohřebišti, - spát na rohoži a spát vsedě, - nikdy neuléhat. Dodržování těchto doporučení je více méně dobrovolné a platí zejména při poutích mimo kláštery.
Dibbačakkhu
Zázračná schopnost zraku, které meditující mnich dosáhne ve čtvrtém stupni meditace, kdy vidí i to, co je velmi vzdáleno.
Dibbasóta
Zázračná schopnost sluchu, které meditující mnich dosáhne ve čtvrtém stupni meditace, kdy slyší i to, co je velmi vzdáleno.
Dígha - Nikája
Soubor dlouhých veršů, část Sutta - Pitaky, druhého koše kánonu Tipitaky. Pálijská verze obsahuje 42 dlouhých sutt. Mahájánská verze má 30 sutt (z nichž 27 se shoduje s verzí pálijskou).
Dígha - Sutta
Dlouhá sutta. Součást Dígha - Nikáji.
Dípankara
Legendární první Buddha. V překladu "osvětlovač". Podle tradice měřil na výšku 80 loktů, žil sto tisíc let a obklopovalo ho 84 000 arahantů. Spolu s Buddhou Šakjámunim a Maitrejou jsou zobrazováni jako Buddhové trojího času (minulosti, přítomnosti a budoucnosti).
Ditthadhammasukhavihára
Blažené prodlévání mezi zřejmými krásami tohoto světa. K tomuto stavu vedou duchovní cvičení a meditace. Tím mnich vzdáleně poznává, jaký je stav konečného vyvanutí (nibbána), dostává se mu hlubokého uvědomění, díky němuž ustává veškerá intelektuální činnost, dostává se mu bedlivého sebeupamatování, pronikavé moudrosti, což je provázeno odstraněním všech poskvrnění (smyslnosti, světského bytí, bludného názoru, nevědomosti). Toto vše znamená dokonalé zničení všech vášní. Znamená to dosažení stavu dokonalého světce, stavu Arahanta.
Ditthadhammavédaníjakamma
Čin, jehož plod (phala) uzraje a dopadne na pachatele ještě za tohoto jeho života.
Ditthi
"Pohled", "Náhled", "Názor". Zejména názor mylný a falešný, např. přehnaný individualismus, pochybnosti o nauce, náklonnost k okázalým obřadům. Také sem patří - víra v existenci duše, odmítání zákona Kammy, víra ve věčnost, víra v anihilaci, pohrdání mravními zásadami, představa, že zásluh Kammy lze získat i špatnými činy. Také sem patří - nevíra v příčiny, nevíra v účinky příčin, vyznávání nihilismu. Vyznávání těchto názorů vede k nevhodnému chování a zatažení do řetězce znovuzrození.
Dukkha
Bolest.
Dukkham
Strastné.
Džará
Stárnutí.
Džátaka
Příběh o Buddhově minulém zrození.
Džáti
Zrození.
Džavana
Impuls, podnět. Stupěň vědomí, kdy se posuzuje, zda je uvedený čin morální či nemorální. Délka je velice krátká, uvádí se sedm myšlenkových okamžiků běžně, v okamžiku smrti pět myšlenkových okamžiků.
Džhána
Stav pohroužení, vyvinutý stav vědomí, získaný koncentrací.
Eternalismus
Víra ve věčný život - např. v království nebeském, ve spojení s všemocnou bytostí, či jinou nevysvětlitelnou silou.
Gandhabba
1. Nebeský hudebník.
2. Bytost, připravená k narození.
3. Třída dévů, o níž se říká, že předsedají nad procesem početí.
Hínajána
"Základní prostředek", jedná se o přímou cestu k probuzení. Také bývá nazýváno "Malý vůz", což je název, který vymysleli přívrženci směru zvaného Mahájána (Velký vůz). Prostředkem k dosažení je etické jednání a spočívání ve stavu vyrovnanosti.
Je rozšířena na Srí Lance a v zemích jihovýchodní Asie (Barma, Laos, Kambodža, Thajsko).
Iddhipáda
Čtyři druhy nadpřirozených sil. Jsou to: vůle nebo záměr (Čhanda), energie nebo úsilí (virija), mysl (čitta) a zkoumání (vímamsa).
Issara
Pálijský ekvivalent pro Boha - stvořitele.
Jakkha
Démon.
Jamaka pátihárija
"Dvojí zázrak", psychický jev který může učinit jen Buddha. Svou psychickou silou způsobuje, že oheň a voda vycházejí z pórů jeho těla současně (ohněm a vodou jsou míněny červené a modré paprsky).
Káma-lóka
Svět smyslů.
Kámatanhá
Žádostivost po smyslných rozkoších.
Kamma
"Konání", mocná síla, princip příčiny a následku. Zákon mravní kauzality, jehož následkem je opětovné znovuzrození. Nikomu se nic nestává tak, aniž by si to z určitého důvodu nezasloužil. Téměř vše je následkem našeho minulého a současného konání. Každý jedinec si tak vytváří své vlastní nebe nebo peklo.
Pozor - není to jen jednoduchá rovnice "když udělám tohle, stane se tohle", ovlivňujícími faktory se stává mnohem více věcí z našeho okolí, nejen naše vlastní činy. Všechny jevy jsou navzájem propojené a souvisejí spolu. To, co se děje na jednom místě, ovlivní dění na docela jiném místě, i když nepatrně. Např. budu-li krmit venku se potulující kočky, dělám momentální dobro, protože zamezuji tomu, aby kočky hladověly a trpěly. Následkem však bude to, že kočky budou mít myšlenky na jiné věci, než na jídlo a další rok se velmi rozmnoží. Následkem tohoto bude, že vychytají všechny myši, což může být možná dobré, ale také podupají zahrádky mnoha lidí a budou svými milostnými hrátkami rušit pokojné noci ve vsi. Následkem toho bude rozlobená mysl více lidí a nepřátelské úmysly několika jedinců, kteří budou kočky trávit a zabíjet, aby snížili jejich počet. Následkem tohoto bude utrpení jak lidí, kteří budou se podílet na snižování počtu koček, tak samotných koček, jejichž počet se bude zvyšovat a jídlo dávané lidmi jim nebude stačit, tak samotných lidí, kteří kočky krmí, protože kočky budou očekávat, že se o ně o všechny postarají a podle toho se budou chovat. Z tohoto všeho lze velmi obtížně posoudit, zda původní akt "krmení koček", který byl v zásadě nepromyšlený, ale dobře míněný, se svému původci v dobrém obrátí, či ve zlém.
Kappa
Normální (dosažitelná) délka života, která je asi 100 roků.
Khandha
Pět složek osobnosti - tělesnost, pociťování, vnímání, karmické formace, vědomí. Když se projeví dohromady, vzniká mylný dojem jednotného já.
Laický přívrženec
Upasaka, vyznavač Buddhismu, který není mnichem. Měl by však skutečným mnichům zajišťovat základní potřeby jako je je jídlo, roucho, příbytek a léky. Mniši se tak mohou věnovat praxi a výuce Buddhova učení.
Lókájata
Materialistické učení staré Indie, které zastává názor, že člověk je po své smrti zničen, smrtí končí vše. Jen tento náš svět je skutečný. Proto je potřeba užívat si jej, dokud jsme naživu.
Madždžhimá patipadá
Střední cesta. Zcela nový systém, který vymyslel Buddha, a který vede k osvícení. Je to ušlechtilá osmidílná stezka.
Mahájána
"Velký prostředek" nebo také "Velký vůz", tradice Buddhismu praktikovaná zejména v Číně, Japonsku, Tibetu (cca od 7. stol. n. l.), Koreji, Mongolsku, Vietnamu (od 13. stol.). Cílem je dosažení nejvyššího probuzení - Buddhovství. Charakteristickým rysem je pomoc lidem před tímto dosažením, tj. během cesty.
Tento směr se od původního učení trochu odchýlil, obohatil však Buddhismus velkolepými filozofickými názory. V poslední době je na vzestupu zejména v zemích západní Evropy i v naší republice.
Mahájána jako směr, se začala formovat v prvních stoletích našeho letopočtu.
Zahrnuje dvě školy - Mádhjamiku a Čittamatru. Za větev Mahájány je považována i Vadžrajána.
Mahákaruná-samápatti
Pohroužení velkého soucitu.
Mantra
Slabiky, které chrání mysl praktikujícího před vlivem nečistého vnímání. Mantru lze chápat jako modlitbu, nebo jako slovo, které má pro nás osobně velký význam. Má nás uchránit před nečistým vnímáním, které je dáno nesoustředěním a vnitřní rozladěností. Mantrou se může (podle mě - webmaster Joseph, obsaženo také v knize Nahý Buddha od Ctihodné Adrienne Howleyové, str. 47, nakl. Talpress, r. 1994) stejně dobře stát počítání do deseti (pokud nás to uklidní) jako recitace působivé básně nebo zpěv písně.
Není to nic magického je kvalitní pomůcka na cestě za probuzením.
Mára
Znamená "vrah". Zlá bytost, personifikace síly, která zabíjí ctnosti a taktéž zabíjí existenci. Je pět druhů Máry - 1. Božská bytost Mára (Dévaputta), 2. Vášeň (kilésa), 3. Karmická činnost (abhisankhára), 4. Složky (khandha), 5. Smrt (mačču)
Mocná armáda Máry:
1. Smyslná touha (káma) - prostřednictvím reklamy a časopisů je dnes smyslná touha něco naprosto správného.
2. Averze ke svatému životu (arahati) - kolik lidí dnes obdivuje mnichy a mnišky jakéhokoli vyznání?
3. Hlad a žízeň (khuppipásá) - není to náhodou problém dnešního lidstva v rozvojových zemích?
4. Žádostivost (tanhá) - nemáte žádost se podívat na televizi, zakouřit si cigaretu, nebo si popít skleničku vína?
5. Strnulost a malátnost (thína-middha) - kolikrát po práci usednete k televizi do křesla a nechce se Vám nic dělat?
6. Strach (bhíru) - necítíte po televizním zpravodajství strach? Nemáte strach ze ztráty zaměstnání, z nemoci a z chudoby?
7. Pochybovačnost (vičikiččhá) - když Vám někdo cituje ze svatých knih, jaký k tomu máte postoj? Pochybovačný? Ale, ale...
8. Zlehčování a zatvrzelost (makkha-thambha) - co řeknete tomu, kdo se opovážil Vás poučovat?
9. Zisk (lábha), Chvála (silóka), Pocta (sakkára) a Nezasloužená sláva (jasa)- rádi sázíte sportku a toužíte po zisku? Je také Vaším snem získat bohatství bez práce?
10. Vynášení sebe a opovržení druhými (attukkamsaná-paravambhaná) - bez komentáře.
Marana
Umírání.
Myšlenkový okamžik
Jednotka vědomí. V myšlenkových okamžicích se dá vyjádřit délka trvání určitého vědomí. Je velmi krátký. Pro názornost - během šlehnutí blesku mohou vzniknout bilióny myšlenkových okamžiků.
N´éva saňňá n´ásaňňájatana
Oblast ani vnímání ani nevnímání, poslední stupeň duševní koncentrace.
Náma - rúpa
Mysl a tělesnost (tvar).
Ňána
Vědění.
Ňánadassana
Poznání a vhled.
Nibbána
Pálijské slovo. V sanskrtu je to "nirvána". Skládá se ze dvou slabik "ni" a "vána". "Ni" znamená zápornou částici, něco jako anglické "not", tedy "ne". "Vána" znamená touhu, žádostivost. Doslovný význam je netouha, nežádostivost. Je to stav vyhasnutí či vyvanutí vášní a odstranění nevědomosti (strádání). Nadsvětský stav, který nelze vyjádřit slovy a je mimo prostor a čas. Nepodmíněný stav. Nejvyšší cíl buddhistů. Vzdání se veškerého lpění na tomto světě. Dosažením nibbány se přestává hromadit kammická činnost a ustává znovuzrození, které je primárně podmíněno žádostivostí. Nibbánu nelze vnímat pěti smysly. Není to nicota. Rozdíl mezi prostorem, který je závislý na čase a nibbánou je tento: "prostor není, kdežto nibbána je." Nibbána se popisuje přívlastky jako je "nekonečný", "nepodmíněný", "nesrovnatelný", "vrcholný", "nejvyšší", "na druhé straně", "nejvyšší útočiště", "ochrana", "bezpečí", "štěstí", "celý", "nemající spočinutí", "trvalý", "naprosto čistý", "nadsvětský", "neumírání", "osvobození", "mír" apod.
V jedné větě je to nezrozený, nevzniklý, nevytvořený, nepodmíněný stav.
Nibbáně se také někdy říká "prázdná", protože je prosta chtíče, nenávisti a nevědomosti, nikoliv proto, že by byla nicotou nebo zánikem. Nibbána je pozitivní nadpozemský stav, který nelze vyjádřit světskými slovy. Je bez motivů (znaků), protože je prosta znaků chtivosti.
Nibbána je protiklad Samsáry.
Nihilismus
Víra v úplné zničení těla a vědomí po smrti. Lidé, kteří v toto věří, se nazývají Ateisté.
Niródhasamápatti
Možnost prožívat po dobu až sedmi dnů nepřerušeně nibbánické štěstí. Mohou pouze Anágámiové a Arahanti. V tomto stavu je jedinec prost bolesti a jeho mentální činnost je zcela zastavena. Tok vědomí se dočasně přeruší. Spis Visuddhi - Maggo uvádí: "U mrtvoly jsou nejen tvořivé síly těla (tj. dýchání), řeč a mysl utišené a nehybné, ale rovněž vitalita je vyčerpána, teplo je vychladlé a smyslové schopnosti zhroucené, zatímco u bhikkhua v extázi se vitaliza udržuje, srdce setrvává a schopnosti jsou jasné, i když dýchání, pozorování a vnímání jsou utišené a nehybné."
Toto je nejvyšší forma štěstí dosažitelná v tomto životě.
Nívarana
Hlavních pět překážek v cestě za poznáním.
Ósárana
Opětovné zařazení mnicha do obce po odpykaném trestu.
Pabbadždžá
Odchod do bezdomoví, zřeknutí se světa.
Paččéka buddha
"Soukromý buddha". Pochopil Učení (Dhammu), dosáhl osvícení, ale není schopný poskytovat poučení jiným.
Paččébódhi
Nezávislé osvícení vysoce vyvinutého jedince, který dosahuje svého cíle vlastním úsilím, aniž by hledal jakoukoliv vnější pomoc. Také viz. "Paččéka buddha". Postrádá sílu, aby očistil a sloužil jiným výkladem Dhammy, kterou sám odhalil. Učí morálce.Vznikají jen během období, kdy Učení neexistuje.
Páli
Jazyk, v němž jsou psány původní texty Buddhova učení, obsaženého ve třech souborech, které se nazývají Ti-pitaka.
Paňňádhika
Intelektuální Bódhisatta (džňána jógín) - méně oddaný a více energický. Soustřeďuje se více na rozvoj moudrosti a na pěstování meditace, než na dodržování vnějších forem uctívání. Vždy se řídí rozumem a nepřijímá nic na základě slepé víry. Není otrokem knih, ani jednotlivců. Má raději osamělou meditaci, z níž vyzařují mocné myšlenky míru, které pomáhají celému lidstvu.
Paramattha sačča
Abstraktní pravda, která je konečná. Např. věta: "Existuje utrpení a existuje zánik utrpení."
Paramátmá
Božská podstata.
Páramí
Deset dobrých vlastností, které pěstuje Bódhisatta, aby získal nejvyšší osvícení (sammá sambuddha). Je to štědrost (dána), morálka (síla), odříkání (nekkhama), moudrost (paňňá), energie (virija), trpělivost (khanti), opravdovost (sačča), rozhodnost (adhitthána), dobrotivost (mettá), rovnodušnost (upekkhá).
Pónóbhaviká
Opakovaná zrození.
Rúpa
Tělo.
Saddhádhika
Oddaný Bódhisatta (bhakti jógín). Převládá prvek zbožnosti nebo opravdová důvěra. Projevují živý zájem o všechny formy uctívání. Např. zobrazení Buddhy je pro ně velkou inspirací.
Sakadágámí
"Jednou se vracející" (myšleno jedno zrození v lidské oblasti). Druhý stupeň svatosti, jsou zeslabeny nejhrubší formy žádostivosti.
Občas - ale jen v nepatrném rozsahu, může chovat myšlenky chtíče a zlosti.
Sakko
Také se říká "Indo", vládce bohů pěti božských světů (Dévaloka), které jsou součásti světa smyslů (Kámaloka). "Vládce bohů" je úřad nebo lépe zrození, do kterého se rodí různé bytosti putující Samsárou.
Salájatana
Šest smyslových oblastí.
Samádhi
Sjednocení mysli.
Sámanéra
Novic.
Sambódhája
Osvícení.
Sammá sambuddha
Plně osvícený Buddha. Pochopil učení, ale i vykládá učení jiným (Siddhatha Gótama). V jednotlivém období vzniká jen jeden Sammá sambuddha. Jeden světový systém může nést jen jednoho Sammá sambuddhu. O dosažení tohoto buddhovství se snaží ten, který se nazývá "bódhisatta". Je to nejkrásnější ideál, o jaký se může jedinec v tomto světě pokusit. O tento ideál se pokoušejí ti, kteří chtějí během svého putování v Samsáře sloužit druhým a dosáhnout konečné dokonalosti.
Sammuti sačča
Běžná konvenční pravda, která představuje zjevnou realitu. Například lžíce, které se dotýkám, je součástí běžné konvenční pravdy.
Samsára
"Vracející se putování." Nepřerušený sled pěti složek, elementů a smyslových základen. Smrt a zrození, zrození a smrt. Také se jí říká "Kolo existence" nebo "Stav neosvícenosti". Mysl je zde podrobena třem jedům - hněvu, touze a nevědomosti. Nekontrolovatelně přechází z jednoho stavu do druhého. Je opakem Nibbány.
Sangha
Termín, značící organizaci buddhistických mnichů. Je jedním z nejstarších mnišských řádů na světě.
Sankhárá
Utvářecí činnost, duševní aktivita.
Saňňá
Vjemy.
Saňňávédajitaniródha
Oblast zániku vnímání a pociťování.
Sati
Bdělá pozornost.
Sávaka
"Posluchač", učedník, většinou novic, může to být i oddaný laik. Předpokládá se důkladná poučenost o čtyřech základních pravdách. Cílem je dosažení arahanství. Termín "Sávaka" se používá ve spojitosti s "Hínajánou".
Sávakabódhi
Osvícení žáka (posluchače). Známé jako ideál Arahanta (důstojného, bezvášnivého). Ten, kdo se chce stát Arahantem, hledá obvykle vedení vyššího, osvíceného učitele. Po dosažení svého cíle se Arahant věnuje až do konce svého života službě jiným (pomocí příkladu a předpisu). Nejprve se tedy sám očistí a potom se pokouší očistit druhé tím, že jim vykládá učení, které sám následoval.
Sékhové
Tento termín zahrnuje Sótapannu, Sótapatti a Anágámí - tj. všechny, kteří vstoupili do proudu a musejí ještě podstoupit výcvik. Arahanti bývají nazývání asékhové (mistři), protože již nepodstupují žádné cvičení.
Smrt
Smrt jedince je pouze dočasný konec dočasného jevu. Momentální tvar se zničí a jiný tvar, který není stejný a ani není zcela odlišný přichází na jeho místo podle myšlení v okamžiku smrti. Tzv. reproduktivní kamma vycházející z "posledního myšlenkového procesu" určuje stav jedince v následujícím zrození.
Sóka
Zármutek.
Sótápanna
Ten, kdo vstoupil do proudu (Buddhova učení - osmidílná stezka), již neupadne do zkázy, je upevněn a předurčen k probuzení (osvícení). Podle starých textů se již nenarodí více než sedmkrát a hůře než člověk (Manussa).
Hlavními znaky jsou: - neotřesitelná důvěra v učitele Buddhu, neotřesitelná důvěra k Dhammě, neotřesitelná důvěra k Sangze, je dokonalým v mravnosti.
Také lze vysvětlit, jako duchovní poutník, který poprvé realizoval Nibbánu.
Sótápanna tedy překonal tato břemena: - klam Já, - pochybovačnost, - lpění na pravidlech a obřadech.
Sótápatti
První stupeň svatosti. Jedinec již nemá žádné pochybnosti o Buddhovi, Sangze nebo Dhammě. Pouze po dosažení tohoto stupně se stává člověk opravdovým následovníkem Buddhy.
Sótápatii překonal kromě těch, která již překonal Sótápanna, tato břemena: - částečně oslabil smyslnost, - překonal zlovůli.
Narodí se již jen jednou ve Sféře smyslů (Káma-Lóka).
Sukha
Fyzické štěstí, opak bolesti.
Sutta - pitaka
Součást Tipitaky, Koš rozprav.
Šakjámuni
Princ Siddhárta Gótama, historický Buddha tohoto věku.
Tanhá
Žádostivost, či žízeň.
Tathágata
"K dokonalosti došlý."
Theraváda
"Učení starších". Jeden ze směrů Hínajány. Nejstarší známá škola Buddhismu, vychází z rozprav historického Buddhy Gótamy. Toto učení je dnes živé v Laosu, Barmě, Kambodži, Thajsku, Srí Lance, Indii, Cejlonu (od 3. stol. před n. l.).
Ti-pitaka
Tři koše. Buddhovo učení, zaznamenané na Srí Lance v roce 83 př. Kr. do knih (v jazyku Páli). Má několik svazků, je asi 11 x rozsáhlejší než Bible. Tipitaka znamená "Tři koše", protože původní texty se psaly na palmové listy a ukládaly právě do tří košů - Koš kázně (Vinaja-pitaka), Koš rozprav (Sutta pitaka) a Koš vyššího učení (Abhidhamma-pitaka).
Upasampadá
Vyšší přijetí do řádu Sanghy. Kdo jej obdrží (nejdříve po dokončení 20. roku věku) se nazývá "bhikkhu - mnichem".
Vadžrajána
"Diamantový vůz". V současné době na západě Evropy velmi významný směr pozdního buddhismu, který je spřízněn s Mahájánou. Důležitou součástí tohoto směru je používání Tanter. Další neméně důležitým prvkem je Guru, nebo-li učitel, který pro žáka představuje vše a na něhož je kladen největší důraz. Poměrně dost se odlišuje od klasických směrů Buddhismu, jako je Théraváda, či Hínajána. Užívá sanskrtských pojmů jako je dharma, karma, skandha apod.
Ve světě je rozšířen v zemích jako je Tibet, Nepál, Bhútán, Mongolsko, Japonsko.
Védaná
Pociťování.
Vibhavatanhá
Lpění na neexistenci, jeden z druhů žádostivosti.
Vimutti sukha
Štěstí osvobození, které prožívá ten, co dosáhl osvícení.
Vinaja
Kázeňský předpis.
Vinaja - pitaka
Součást Tipitaky, Koš kázně. Obsahuje směrnice řádu mnichů a mnišek.
Viňňána
Vědomí.
Viňňánaňčájátana
Sféra nekonečnosti vědomí. Dosažitelná po dosažení Ákásánaňčájatany (sféry nekonečnosti prostoru).
Viradždžati
Vášnivost.
Virijádhika
Energický Bódhisatta (karma jógín). Hledá příležitost, jak posloužit druhým. Práce je štěstím a štěstí je práce. Nežijí pro sebe, ale pro druhé.
Visuddhi-Maggo
Nejvýznamnější knihou z komentářové literatury (k Ti-pitace). Je příkladem systematiky učení Théravády. Je zahrnována do barmské verze kánonu Ti-pitaka. Autorem je pravděpodobně mnich Buddha-Ghosa.
Yoga
Znamená "výcvik, praxe, trénink". "Yogi" = praktikující.
Zen
Škola buddhismu, jejíž původ se nachází v Číně. Zen, znamená čínsky "Čchan", tj. "meditace". Kolem roku 520 n. l. jej založil Bódhidharma, pocházející z jižní Indie. Rozlišují se dvě školy Čchanu, škola Rinzai (Lin-ťi) a škola Sotó (Chaotung). Všem těmto školám je společné pohrdání studiem textů. Podle těchto škol, má každý povahu Buddhy a každý může uskutečnit osvícení meditací a uvažováním o sobě. Škola Rinzai se v historii stala školou samurajů a vedla ke kultu "bušidó" (cesta válečníka). V Číně již buddhismus Čchan nehraje velkou roli, v Japonsku však Zen přežil dodnes a má stoupence v Evropě i v Americe.