MEDITACE NA ABSOLUTNÍ BÓDHIČITTU: tzv.Dávání a braní

 

PŘIJETÍ ÚTOČIŠTĚ A ROZVINUTÍ POSTOJE BODHIČITTY: (recitujeme 3x)

 V Buddhovi, Dharmě a Sangze

 přijímám útočiště dokud nebude dosaženo osvícení.

 Kéž skrze zásluhy z praxe velkorysosti a dalších

 dosáhnu stavu Buddhy ku prospěchu všech cítících bytostí.

 

ČTYŘI PŘIPOMENUTÍ:

1.        Nejprve pomyslíme na drahocenné lidské zrození, na to jak obtížné je ho získat a jak snadné je ho zničit. Rozhodneme se proto využít příležitost, která se nám naskytla a praktikovat dharmu.

2.        Uvědomíme si, že všechen vnější svět a život cítících bytostí včetně nás samých je pomíjivý. Nevíme, kdy zemřeme a proto chceme praktikovat již nyní a neodkládat praxi na budoucnost.

3.        Pomyslíme na to, že cokoliv uděláme, přinese v budoucnu výsledek. Zvláště v okamžiku naší smrti, kdy ztratíme kontrolu nad svou myslí a naše karma rozhodne o tom, kde se zrodíme příště. Proto se zříkáme všech negativních činů a naplno se chceme věnovat prospěšnému konání.

4.        Nakonec pomyslíme na to, že vše v samsáře je bezezbytku prostoupeno třemi druhy utrpení. Proto se chceme vzdát připoutanosti k samsáře a s plným nasazením se věnovat praxi cesty bódhisattvy až do dosažení plného osvícení.

 

PROBUZENÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI A SOUCÍTĚNÍ: Představíme si někoho, koho máme rádi a vůči komu pociťujeme vděčnost, například naši matku. Probudíme silné a upřímné přání, aby byla šťastná. Postupně toto přání rozšiřujeme na další bytosti, přátele, neutrální osoby a nepřátele. Poté si představíme, že osoba nám blízká, např. naše matka, zakouší nesnesitelná utrpení jako například mučení či nemoc. Když to vidíme, nemůžeme zůstat neteční a vyvstane v nás spontánní soucítění a odhodlání nějak zasáhnout, něco udělat, i kdybychom v důsledku toho měli sami trpět. Když rozvineme milující laskavost a soucit k matce, pomyslíme na to, že stejným způsobem byly všechny cítící bytosti v předchozích životech nesčetněkrát našimi matkami a věnovali nám stejnou péči a nyní jich nespočet zakouší utrpení. Snažíme se nechat vyvstat nestranné soucítění se všemi bytostmi.

 

Přání aby byly všechny bytosti šťastny a aby byly zbaveny utrpení spojíme s dechem a vizualizací. Pomyslíme si: "Jakékoliv mám dobré kvality a zásluhy a štěstí, kéž se o ně mohu podělit se všemi cítícími bytostmi." Poté si představíme, že všechna tato dobrá přání, štěstí a zásluhy povstávají v našem srdci jako bílé světlo, které při výdechu září ke všem cítícím bytostem a přináší jim štěstí. Poté si pomyslíme: "Kéž jsou bytosti zbaveny všeho utrpení které zakoušejí, zakoušely a budou zakoušet i všech příčin tohoto utrpení." Představíme si vše nežádoucí, všechno utrpení a jeho příčiny, tj. neprospěšné skutky pocházející z negativních emocí a nevědomosti  jako černé světlo (nebo černý kouř). Při nádechu všechny tyto nečistoty vdechujeme do sebe a soustřeďujeme je do srdce, kde jednoduše mizí a na jejich místě povstává v našem srdci znovu bílé světlo dobrých přání a dobré karmy a s výdechem proudí ke všem bytostem…

 

OBĚTOVÁNÍ ZÁSLUH: Na závěr meditace obětujeme zásluhy vzniklé touto praxí i všechny naše minulé i budoucí zásluhy pro dobro všech bytostí.

 

Z této obecné praxe je nejlépe nejdříve přejít k realizaci  tj. vybrat si bytost, které chceme  pomoci při řešení problému /utrpení/ a věnovat jí řešení.Poté toto vše věnovat všem bytostem.